John Four, překlad Asgarden

Setkání jsou jako kousky velkého puzzle, které společně s hráči skládáte do podoby příběhu. Teď si představte, že některé kousky hráči nenajdou. Co když některé úplně zmizely? Jak by se vaše puzzle proměnilo, kdyby všechny jeho kousky byly čtvercové, jakou by mělo soudržnost?


Myslím si, že úkolem nás PJ je poskytnout hráčům kompletní počet dobře zapadajících, kvalitních a pestrobarevných kousků, ze kterých vznikne nezapomenutelné puzzle.


Pokud přijmete metaforu puzzle, jedno setkání by pak tvořilo jeden dílek. Zde si povíme, jak to zařídit tak, aby dílek co nejvíce zapadl a odhalil větší část skládačky.


1) Rozvoj zápletky.
Pomocí setkání můžete posunout vývoj událostí dále v ději. Nejenom z vaší, nýbrž i z hráčské perspektivy. Zde je důležitý jejich pocit, že se skutečně k něčemu (nebo „něco“) blíží.


2) Rozvoj světa. Použijte setkání k odhalení významných znaků vašeho světa – ať už místních nebo globální. Po určité době se tak kontury vašeho světa stanou zřetelnější a postavy začnou odhalovat, co je jeho „podtónem“.

3) Rozvoj postav.
Soustřeďte setkání kolem jedné postav ze skupinky, kterou chcete nějakým způsobem zviditelnit, takže se o ní ostatní mohou něco dovědět.


4)  Rozvoj CP.
To samé můžete udělat s cizí postavou, kterou by družinka měla lépe poznat nebo ji vidět „růst“.


5) Porušte zažité schéma. Vyhrávají postavy vždy iniciativu? Byli všichni paladinové, se kterými se setkali, hodní? Použijte setkání k narušení zažitých klišé a popisu neobvyklých postav, které vybočují z běžných konceptů (ale přitom stále zapadají do vašeho světa).

Na závěr:
Pokuste se vyplnit setkání více než jen jedním cílem. Tím se vaše puzzle stane ještě přitažlivější!


zpátky       diskuse